Holografický model Vesmíru

Dle tohoto modelu je vesmír uspořádán tak, že celek je zahrnutý v každé z jeho části (analogie s principem hologramu):

Energo-Informační struktura: všechny (prostoro-časové) „objekty“ ať už v hmotné podobě (rozvinuté – částice, cihla), nebo nehmotné podobě (svinuté – INFORMA, myšlenka, „virtuální“ schéma).

Rozvinutá realita: Hmotné objekty, resp. energo-Informační struktury ve formě hmotných objektů: je to co pozorujeme, můžeme si to ohmatlat. 🙂

Svinutou realitu si lze představit jako „výrobní nákres/schéma/matrici“. Pokud jí dodáte energii, může ovlivnit tvar této energie (mj. například určí její frekvenční charakteristiku) a rozvinout („zmaterializovat/zhmotnit“) ji v určité formě (hmotného objektu). Rozvinutím částice spotřebovává energii, ta je na ni navázána až do doby, než dojde k opětovnému svinutí (částice energii uvolňuje).

Svinutá realita je IN-FORMA: schopnost vnášet tvar.

Elementární částice se neustále svinují a následně opět rozvinují. Dochází-li k rozvinování pokaždé v jiném místě – vnímáme to jako pohyb částice v prostoru.
Částice svinutím uvolní energii. Při opětovném rozvinuté podle stejné in-formy spotřebuje stejné množství energie, jako uvolnila. Rozvine-li se ovšem podle jiné (pozměněné) in-formy (k její změně došlo v době svinutí / předchozího rozvinutí).

V tuto chvíli, můžete machrovat, že víte co je Rezonanční frekvence (počet svinutí/rozvinutí částice za jednotku času) z pohledu kvantové fyziky. 😉

Veškerá realita, kterou pozorujeme,je rozvinutím – stále se měnící podobou mnohem základnější svinuté skutečnosti, kterou nejsme schopni přímo postihnout.

Svinutá realita probíhá ve více možných historiích současně (mohou zde probíhat vratné procesy – výměna/pozměnění in-forem používaných jednotlivými částicemi): Pokud se ji pokusíme spatřit (např. chceme zjistit „okamžitý“ stav částice), tak ji změníme – rozvineme jednu možnou historii. A tento proces je nevratný (Schrodingerova kočka). Pozorovatel ovlivňuje pozorované…

Kdybyste například chtěli „protáhnout“ jehlu skrz ruku, aniž by došlo ke zranění, bylo by potřeba (z fyzikálního hlediska) měnit in-formu příslušné části ruky (např. vědomím).

V oblasti lineárního plynutí času:

Přítomnost je rozvinutou realitou. Ta se svinuje a stává se minulostí. Rozvinuje se realita budoucnosti. Se všemi realitami (historiemi) je spojeno nenulové množství energie. Minulost i všechny možné budoucí historie jsou ve svinuté formě obsaženy v přítomnosti.

Důsledek: Vesmír má svou paměť ve směru do minulosti i budoucnosti.  

Minulost (a budoucnost) je v této paměti obsažena ve formě všech možných historií, které (by) se mohly realizovat.