Odpustíme sami sobě

Kromě žádosti o odpuštění tělu je dobré odpustit dvěma dalším účastníkům:

destruktivní emoci (kterou jsme pocítili):
„Odpouštím své nenávisti (stresu…)“

sami sobě (že jsme se nechali unést, pocítili destruktivní emoci vedoucí k našemu trápení):
„Odpouštím si, že jsem si dovolil (ohledně Karla…)“
„Odpouštím si svou nenávist vůči … „

Když si to dáme dohromady, máme komplet čtyř afirmací:

– Odpuštění a prosba o odpuštění dalším účastníkům,
– odpuštění destruktivní emoci,
– odpuštění sobě samému,
– prosba o odpuštění našemu tělu (za naše chování vůči němu).

Tímto komplexem lze celou situaci zcela zbavit destruktivního emocionálního náboje.

Na konci by při vzpomínce ideálně buď neměly zůstat jakékoliv destruktivní pocity, nebo jen konstruktivní. Tím bude z emocionálního hlediska záležitost uzavřena.

Pokud jsme někomu ublížili, stále může dojít k vyrovnání původních energií, ale nebudeme už vytvářet nové (rány) energetické dluhy  – posílat někomu destruktivní energii, ubližovat „vzpomínkou“.
Prostě nebudeme při vzpomínání prohlubovat „energetický dluh“, chcete-li vytvářet „energetické úroky“.  A to je asi ta nejlepší věc, kterou v dané chvíli můžeme udělat.

Nelze zcela vypustit rybník, dokud do něj prší😉

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s