Komunikace mezi buňkami

Komunikace mezi jednotlivými buňkami lidského těla v tradičním pojetí říká, že každá buňka obsahuje množství receptorů, které reagují pouze na určité látky. Když se daná látka (ligand) dostane ke svému receptoru, spojí se s ním a v dané buňce proběhne určitá chemická reakce (nebo řetězec reakcí).

Ve „vibračním“ pojetí každá látka vyzařuje svůj specifický EM signál. Pokud se ligand dostane dostatečně blízko receptoru, tak zachytí jeho vyzařování, dojde k jeho „aktivaci“  a následně v buňce proběhne určitá chemická reakce.
(Receptor = anténka naladěná na určitou rezonanční frekvenci).
Aby nedošlo k reakci vyvolané patogenními organismy, je potřeba dodat do blízkosti ohrožených buněk EM signál, který vyruší signál patogenního organismu dřív než jej stačí zachytit receptor (destruktivní interference).

Rozdíl oproti zappingu: hledáme signály interferující se signály vydávané patogenními organismy, případně (de)aktivující určité receptory – nehledáme rezonanční frekvence jejich buněčné membrány (obalu)…

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s